Den památky obětí holocaustu 28. ledna


Holocaustem je nejčastěji označován nacistický plán na vyhlazení Židů. Myšlenku eliminace Židů z Evropy naznačil teoreticky Hitler v knize Mein Kampf a prakticky prováděl od nástupu k moci. Židy prostřednictvím teroru nejprve nutil k emigraci. Organizovaná fyzická genocida začala po napadení Sovětského svazu v červnu 1941. V lednu 1942 nacistické vedení schválilo plán „konečného řešení“ v Evropě, který se týkal 11 milionů lidí. Původně měly Židy likvidovat vyčleněné jednotky zbraní SS Einsatzgruppen, ale nakonec byl zvolen „efektivnější“ způsob židovských transportů do koncentračních táborů, kde byli Židé užíváni jako otroci a vyvražďováni plynem Cyklonem B, který byl vyráběn jako odhmyzovací prostředek. Střílet vězně byla pomalá a špinavá práce a kysličník uhelnatý působil dlouho. Poprvé byl plyn použit v Belsenu. Koncentrák měl kapacitu 15 tisíc mrtvých denně. Sobibor 20 tisíc denně, Treblinka a Majdanek 25 tisíc denně. Jako největší vyhlazovací zařízení všech dob si pochválil Hoess Osvětim. V Osvětimi zahynuly 2 miliony osob ve velkokapacitním průmyslovém procesu. Německé firmy soutěžily v nabídkách na „zpracovatelské jednotky“, které musely mít „výkon 2 tisíce těl za 12 hodin“.

Systém koncentračních táborů importovali nacisté ze Sovětského svazu, kde ty nacistické od dob bolševika Lenina předstihly a předčily nejen rozlohou, ale i počtem vězňů. Genocida v nich byla uplatněna proti sovětským „národnostem“.

Na holocaustu se podílely i některé Hitlerovy satelity, například vichistická Francie, Dánsko, Maďarsko, Slovensko, Rumunsko a Chorvatsko. Zajímavé je, že Mussoliniho Itálie se k holocaustu nepřipojila. Bílý rasismus a antisemitismus nebyl zdaleka rozšířen jen v Německu. Zločiny holocaustu měly v jistém smyslu spolupachatele po celém civilizovaném světě.

Do roku 1945 nacisté zlikvidovali nejméně 6 milionů Židů (2 600 000 z Polska, 750 000 z Ruska, 750 000 z Rumunska, 402 000 z Maďarska, 277 000 z Československa, 180 000 z Německa, 104 000 z Litvy, 106 000 z Holandska, 83 000 z Francie, 70 000 Lotyšska, 65 000 z Řecka, 65 000 z Rakouska, 60 000 z Jugoslávie, 40 000 z Bulharska, 28 000 z Belgie a 9 000 z Itálie).

Z Ústí nad Orlicí zemřelo v táborech smrti 26 Židů.

Vzdejme poctu Jaroslavu Bergmannovi, Maxu Bergmannovi, Irmě Bergmannové, Martě Freundové, Rudolfu Freundovi, Mance Freundové, Kláře Fuchsové, Josefu Kantorovi, Leo Kauderovi, Karle Kauderové, Rudolfu Pickovi, Františce Pickové, Alfredu Pickovi, Eduardu Krausovi, Elišce Krausové, Josefu Krausovi, Rudolfu Krausovi, Františce Neubacherové, Josefu Pickovi, Irmě Pickové, Karlu Pickovi, Ellii Weinbergové, Janu Weinbergovi, Dr. Oskaru Sgallovi, Irmě Weinerové, Josefu Kantorovi a kerhartickému továrníku Sobotkovi a jeho manželce, kteří před deportací spáchali sebevraždu, a dalším popraveným orlickoústeckým občanům.

Věnujme vzpomínku všem obětem holocaustu,

nacistických a komunistických koncentračních táborů.

 

Matouš Pořický

předseda místního sdružení ODS