Části města Ústí nad Orlicí


Černovír

německy Tschernowier, Černowir (1921-1938);

Doposud první známá písemná zpráva je z roku 1544. V polovině 19. století se součástí obce stává vesnice Oldřichovice s osadou Hutvaldem. Opět se osamostatnily v roce 1891. Od 1. července 1974 byl Černovír sloučen s městem Ústí nad Orlicí. O čtyři roky později byla k této části města připojena osada Václavov oddělená od Dolní Dobrouče, katastrálního území Lanšperk.

Název Černý Vír pochází podle lidového podání z temného vodního víru. V roce 1848 je znám pod pojmenováním Černý Výr.


Dolní Houžovec

německy Seibersdorf;

Doposud první známá písemná zpráva je z roku 1292. Česky se poprvé připomíná v roce 1544 jako Bližší Houžovec, neboť byl blíž k lanšperskému hradu, centra stejnojmenného panství. Od 1. ledna 1965 byl sloučený s obcí Knapovec a s ním je od 1. ledna 1989 částí města Ústí nad Orlicí.

Německý název odkazuje na Siegfriedovu ves. Houžovec znamená houžový les, který byl na vrchu, jenž od sebe oba Houžovce odděluje.


Horní Houžovec

německy Hertersdorf;

Doposud první známá písemná zpráva je z roku 1292. Česky se poprvé připomíná v roce 1544 jako Další Houžovec, tj. další za Bližším (Dolním) Houžovcem, blíže k lanšperskému hradu, k centru stejnojmenného panství. Od 1. července 1960 byl sloučen s obcí Knapovec a s ním je od 1. ledna 1989 částí města Ústí nad Orlicí.

Německý název odkazuje na Hertrichovu ves. Houžovec znamená houžový les, který byl na vrchu, jenž od sebe oba Houžovce odděluje.


Hylváty

německy Hilbetten;

Doposud první známá písemná zpráva je pravděpodobně z roku 1304, s naprostou jistotou z roku 1358. Sloučení s Ústím nad Orlicí nastalo po dlouhém a ne jednoduchém jednání od 1. ledna 1925, i když tzv. osadní rada získala dost pravomocí. Ztracenou samostatnost se navrátila v říjnu 1938, kdy se staly územím Říšské župy Sudety. Od května 1945 jsou opět součástí Ústí nad Orlicí.

Když ve vsi převládalo české obyvatelstvo, byl název spojován s českým „hulvát“. Tvar Hulwadorf, známý v polovině 14. století, se hlásí k německému hülwe, hulwe – louže, kaluže.


Kerhartice a Kerhartičky

německy Kerhartitz, Gersdorf an der Adler (1940-1945) a Gerhartice;

Doposud první známá písemná zpráva Kerhartic je z roku 1506 a Kerhartiček z roku 1292.

U Kerhartic nelze jednoznačně vyvrátit, zda část pravého břehu nebyla založena s osadou levého břehu. Výnosem Ministerstva vnitra ze dne 12. března 1929 byla vesnice pojmenována Kerhartice nad Orlicí. Změna na Kerhartice přišla v roce 1952. Levobřežní část je její součástí od roku 1850. V roce 1865 se levobřežní část stala osadou. Nařízením protektorátních úřadů byly od 21. srpna 1942 násilně sloučeny s Ústím nad Orlicí. Ke zrušení došlo v květnu 1945, ale ne na dlouho. Rozhodnutím Zemského národního výboru v Praze nabylo nové spojení platnost 1. ledna 1949.

Zajímavostí u Kerhartiček je, že byly po delší období do konce 18. století do určité míry propojeny s městem Ústí nad Orlicí, které pro ně vedlo gruntovní knihy. I když byly v roce 1850 připojeny k pravobřežním Kerharticím, do konce 60. let 19. století si zachovávaly určitou míru samosprávy v odděleném vedení hospodářské agendy.

Název znamená „ves lidí Kerhartových“, z německého osobního jména Gerhart.


Knapovec

německy Knappendorf;

Doposud první známá písemná zpráva je z roku 1292. Od 1. července 1960 byla s obcí spojena obec Horní Houžovec a od 1. ledna 1965 obec Dolní Houžovec. Všechny tři původně samostatné obce se staly od 1. ledna 1989 částí města Ústí nad Orlicí.

Název lze vyložit jako „Knapova ves, knapská ves“. Německé Knappe znamená panoš, zbrojnoš, štítonoš, ale také chasník, horník, hutník. Po náš Knapovec je nejpravděpodobnějším významem „dělník při některých řemeslech, tovaryš“.


Oldřichovice

německy Dreihöf;

Doposud první známá písemná zpráva je z roku 1292. Za Adama Hrzána z Harasova v poslední čtvrtině 16. století vrchnost vykoupila všechny poddanské grunty pro zřízení poplužního dvora. Původní Oldřichovice tak zanikly. Nový majitel panství Karel z Liechtensteina neprosperující dvůr v roce 1622 zrušil a rozdělil třem sedlákům z obce Lukové. Nová vesnice získala jméno Dreihöf – Tři dvory. V polovině 19. století byly připojeny k Černovíru, což trvalo do roku 1891, kdy získala novou samostatnost. Počátkem 20. století byly na katastru Oldřichovic postaveny nové rodinné domy a nová lokalita byla pojmenována Nové Oldřichovice, nebo také podle stavitele Jiřičkov. Stávající starší zástavba se začala nazývat Staré Oldřichovice. Od 1. dubna 1950 byly celé Oldřichovice spojeny s Ústím nad Orlicí pod úředním názvem Ústí nad Orlicí IV – Oldřichovice.

Název znamená „ves lidí Oldřichových“.